sql >> Databáze >  >> RDS >> PostgreSQL

Analýza statistik tabulky PostgreSQL

Pomocí tabulek statistik v PostgreSQL můžete sledovat počet aktivních a mrtvých řádků, označovaných také jako n-tice, v tabulce. Aktuální řádky jsou řádky ve vaší tabulce, které se aktuálně používají a lze na ně v Chartiu odkazovat a analyzovat data. Mrtvé řádky jsou smazané řádky, z nichž byla odstraněna data a které mají být znovu použity vaším zdrojem dat, když použijete příkaz k zápisu, jako je INSERT nebo UPDATE.

Poznámka - Připojení Chartia k vašemu zdroji dat by mělo být pouze pro čtení, aby se zabránilo jakémukoli škodlivému nebo nezamýšlenému zápisu do vašeho zdroje. Některé příkazy také nejsou povoleny v nástroji pro tvorbu dotazů Chartio, aby se zabránilo odesílání těchto příkazů do vašeho zdroje ze strany Chartia.

Nyní pro dotaz na statistiku, který budete používat. Odešleme dotaz do uživatelských tabulek států Postgres (pg_stat_user_tables), což je tabulka diagnostických statistik, kterou Postgres uchovává ve vašich zdrojích (pokud máte správná nastavení konfigurace). Existuje nespočet statistik, které lze použít na vašem zdroji.

Pro naše účely zde budeme analyzovat živé a mrtvé n-tice pomocí následujícího dotazu:

select relname, n_live_tup, n_dead_tup
from pg_stat_user_tables
group by 1, 2, 3
order by 2, 3 desc

Rozdělme sloupce:

relname =název příslušné tabulky

n_live_tup =přibližný počet aktivních řádků

n_dead_tup =přibližný počet mrtvých řádků

Nyní se na to podíváme v praxi.

V režimu prozkoumání můžete přejít do Průzkumníka dat Chartio a vybrat zdroj dat, který chcete analyzovat. V níže uvedeném příkladu používám zdroj Chartio Demo Source, se kterým byla vaše organizace propojena, když jste se zaregistrovali do Chartio. Pak mohu jen zkopírovat a vložit dotaz SQL výše a spustit jej proti zdroji dat. Ve výsledném sloupcovém grafu můžete vidět, že v těchto tabulkách nejsou žádné mrtvé řádky a že tabulka návštěvníků má nejvíce aktivních řádků.

Pomocí tohoto diagnostického dotazu budete moci pravidelně sledovat své zdroje a jejich statistiky. Dokonce bych mohl navrhnout použití tohoto dotazu a dalších podobných k vytvoření monitorovacího panelu, který by vám mohl pomoci monitorovat vaše zdroje a jejich statistiky na první pohled, a dokonce nastavit zprávu, která vám může být zasílána každé ráno, abyste mohli sledovat vaše zdroje.


  1. Funkce NLS_COLLATION_NAME() v Oracle

  2. Primární klíče a indexy v dotazovacím jazyce Hive jsou možné nebo ne?

  3. Funkce COMPOSE() v Oracle

  4. Vytváření nových tabulek v IRI Workbench